Plazi

Dorůstají až do délky 50 cm a žijí v suchých, částečně skalnatých oblastech Austrálie. Samci jsou samotáři. V období páření a při boji o revír se vzdouvá a tmavne tzv. límec kolem hlavy.Prudkými pohyby hlavou nahoru a dolu chce imponovat samičce. Samička klade a zahrabává až 25 vajíček, mláďata se žíví hlavně malým hmyzem. V dospělosti převážně rostliná potrava.

V oblasti jihovýchodní Asie, v částech j. Číny a ve Vietnamu. Žije v hustých, tropických deštných lesích. Nejčastěji u jezer a tekoucích vod s hustě porostlým okolím. Sluní se ve větvích stromů nad vodou a i při sebemenším nebezpečí i z velkých výšek sklouzávají do vody. Jsou velmi plaché. Výborně lezou ve větvích a ve vodě jsou velmi hbité a rychlé. K tomu jim pomáhá ze stran plochý ocas. Velmi dobří lovci ryb.

Pochází z jihovýchodní Ameriky, kde žije v listnatých lesích mezi keříky a houštinami.

Zbarvení je zpravidla zelené ale může podle teploty a nálady rychle měnit do hnědé. Spodní část těla je převážně bílá, límec pod hlavou je při stresu červený.

Živí se hmyzem, švábi a kobylkami. V zajetí musí být dáván pozor na dostatečný přísun vitamínů a vápníku. Vodu většinou olizuje. Bývají až 20 cm velcí a dožívají se 3 – 5 let.

Pochází z Jemenu, kde obývá jižní části arabského poloostrova. Žije v buši a na stromech ve vlhčích a vyšších polohách.

Se svojí velikostí až 60 cm patří k těm největším druhům. Nápadná je velká helma na hlavě, která je u samečků až 5 cm vysoká. U samiček zůstává menší.

Jako většina druhů, může i on měnit barvu. Toto neslouží jen k tomu, aby se maskoval, ale převážně tím vyjadřuje svoje pocity. Například, když je vybarven těmi nejhezčími, vábí k páření. Při nahřívání na slunci se jeho tělo zplacatí a zbarví do černa, aby mohl teplo více naakumulovat.

Je rozšířen napříč Madagaskarem, hlavně na severu a východě a po ostrovech v okolí. Také na Mauritius byl tento druh zavlečen.

Patří k těm nejvariabilnějším a nejbarevnějším tohoto druhu. Dokáže předvést každou barevnou kombinaci. Toto se odvíjí od lokálních forem, které se v těchto oblastech vyskytují. Podle toho dostává i názvy, např. Diego Suarez, Ambanja Red/Blue, Nosy Be, Ambilobe, Sambawa.

Samečci jsou výraznější než samičky a jsou také častěji kupováni k chovu. Helma na hlavě není tak výrazná, živí se hmyzem a myškami. Dožívají se čtyř let. Jsou velmi agresivní mezi sebou, a proto se chovají jednotlivě.

Obývá suché a polosuché oblasti. Přes den se schovává ve skulinách a dírách, aktivní je při setmění a v noci. Žije pohromadě i s jinými druhy.

Hlavní potravou jsou šváby, mouční červi, moly. Protože si ukládají tuk v ocase, nepotřebují tolik potravy jako jiní plazi.

Tento druh nemá žádné přísavky na nohách nýbrž drápky, v nebezpečných situacích odhazuje ocas. Ten po pár týdnech opět dorůstá.

Pochází z Madagaskaru a přilehlých ostrovů. Žije tam v hustých porostech na stromech a listech. Díky přizpůsobeným končetinám se může pohybovat i na hladkých plochách (sklo). Odpočívají a spí ve svislých polohách.

Je největší svého druhu a má překrásnou svítivě zelenou barvu, která je zdobena mnoha červenými flíčky. Nemají oční víčka, a proto musejí pomocí jazyka oči čistit a zvlhčovat. Ve volné přírodě se živí nektarem z květů.

V zajetí nemají přijímat příliš mnoho potravy, mají sklony k tloustnutí. Žerou šváby, kobylky, housenky. Nektar se dá nahradit banány nebo medem s přidanými vitamíny. Ovoce a dětské přesnídávky je možné též podávat.

V jihozápadní oblasti Madagaskaru patří k těm největším, žije v savanách, na kmenech stromů, kterým opadává listí, v sušších oblastech. Délka 26 cm, barva tyrkysově zelená. Mláďata jsou lehce tygrovaná, samička klade 2 vejce.

Délka hlavy s trupem může dosáhnout až 40 cm, žije v jihozápadní Americe ve skalnatých polostepích. Plochá stavba těla s četnými záhyby. Při nebezpečí se schová do štěrbin a nadýmá se. Tím štěrbinu vyplní, aby se na něj nepřítel nedostal. Tento leguán nevylučuje moč. Močový měchýř slouží jako zásobárna vody, škodlivé látky vylučuje kýcháním nosem. Živí se rostlinami, listy, trávou, květy a ovocem. Samičku láká pohyby hlavou nahoru a dolu.

Tento skalní leguán žije také ve skalách v Mexiku, často hlavou dolů na skalních stěnách. Schovává se ve škvírách a prasklinách, skáče až jeden metr a snese teplotu až 45 stupňů. Jako spousta jiných leguánů dokáže v případě nebezpečí odhodit ocas. Živí se hlavně hmyzem, rostlinná potrava není zcela vyloučena.

Dožívá se až 20 let, ve dvou letech pohlavně dozrává a samička klade až 20 vajíček.

Tento leguánek žije ve skalních oblastech kaňonů, v horách a v polostepích Mexika, upřednostňuje skalní plochy, které ho chrání a umožňují mu úkryt. Skalní leguáni dokáží lézt podélně po stěnách hlavou dolů.Jsou zvyklí na vysoké teplotní rozdíly.

Základní zbarvení je šedé až modré a na zádech jsou až 4 příčné pruhy. Oči lehce žluté až oranžové.

Tento leguán pochází ze suchých oblastí severní Ameriky a obývá skalnatá místa. Nejčastěji jsou u nás k vidění jejich příbuzné druhy, z východu Crotaphytus collaris a ze západu Crotaphytus collaris baileyi.

Jsou nádherně zbarveni do modra, tyrkisova, do zelena a žluta. Toto platí pro samečky, samičky jsou častěji do zelena a šeda.

Drží zimní spánek, minimálně 2 měsíce.

Do roku 1900 byla tato želva přidávána do polévek, dnes jsou chráněni.Žijí v ostrovních pustých oblastech Ameriky u ústí řek a v bučinách. Obývají směs slané a sladké vody.

U očí mají žlázu, kterou vylučují přebytečnou sůl, která se jim do těla dostane potravou. Živí se rybami, krabi, šneky a mušlemi. Rostlinou potravu jen při vyšších teplotách vody.

Je z USA z východního Texasu, žije na jihu a východě Kansasu, jih Missouri, v jižní centrální části Alabamy. Prostředí prosvětlených lesů, vlhkých luk, v bažinách, podél potoků a příkopů.

Využívají ranního a večerního chládku k lovu a k jiným aktivitám. Jsou velmi špatní plavci, ale pohybují se na mokru a v hloubkách. Jsou individualisti, jedni se nacházejí ve vodě a jiní se jí bojí. Každé zvíře má charakteristický prostor.

Milují teplý letní déšť, po něm se objevuje dostatek kořisti. Žerou všechny druhy hmyzu, housenek a i mláďata myší a hadů. Přepadávají vše, co můžou. Nepohrdnou i rostlinnou stravou. Na podzim požírají houby (i jedovaté) a tento jed si ukládají v tuku, aby byli sami jedovatí. Patří k želvám, které jsou velmi aktivní a mimi jiné i hbité.

Patří ke škrtičům a je štíhlý a elegantně působící had. Nejčastěji se vyskytuje načervenalý a nahnědlý ale je i v barvě bílé nebo šedé a šedozelené.

Je dobrá ve šplhání a velmi zvědavá.

Často mění teplotu, protože nevytvářejí žádné své tělesné teplo, ale přijímají ho ze svého okolí a ze slunce.

Při zimním klidu se vytvářejí samečkovi spermie a samičce buňky vajíček. Zimní klid se nazývá latinsky hybernare – přezimování -. Je odvislé od různých faktorů, např. od kořisti a klimatických podmínek.

V zimním období není tolik kořisti, a proto se ukládají do klidu a tím se chrání před chladem.
Ke schématu potravy patří hlodavci a plazi (ještěrky, žáby). Zřídka i ptačí vejce a ryby.